MAGISTRÁLA

Pražská magistrála leží v historických hradbách Nového Města. V 70. letech 20. století to byla ulice s příjemným profilem, která spojovala hlavní body mezi Novým Městem a okolními oblastmi Vinohrad, Žižkova a Karlína. Po výstavbě Nuselského mostu se ulice změnila v magistrálu, která protíná centrum města a rozděluje ho na dvě části. Celková délka magistrály od Jižní spojky v Holešovicích, která měří 6,9 km, má pouze 18 přechodů pro chodce. Prostor je nepřívětivý a podléhá enormnímu automobilovému provozu. Skutečnost, že prostorem I. P. Pavlova projde denně více než 20 000 chodců a zahrnuje historické i hodnotné části města, napomohla za posledních 20 let k humanizaci tohoto prostoru.

Historie

Pražská magistrála leží ve stopě historických hradeb Nového Města pražského. Když se na počátku sedmdesátých let devatenáctého století začaly pražské hradby bourat, směrem od Národního muzea se začala rozvíjet rezidenční čtvrť se zelenými bulváry. Jako jedno z prvních vzniklo Komenského náměstí na začátku Vinohrad. Dalších téměř sto let byla Magistrála ulicí s příjemným profilem, která propojovala hlavní body mezi Novým Městem a okolními Vinohrady, Žižkovem a Karlínem.

Wilsonovo nádraží, 1910
náměstí I. P. Pavlova, 1920, zdroj: fotohistorie.cz
1945
1989

Po výstavbě Nuselského mostu byla tato ulice transformována do dálnice protínající střed města a rozdělující ho na dvě časti. V celkové délce magistrály od jižní spojky do Holešovic, která činí 6,9 km, je jen 18 přechodů pro chodce. Dvacáté století a automobil proměnili městský charakter Wilsonovy třídy v moderní dopravní tepnu sedmesátých let – severojižní magistrálu. Stavbě se muselo podrobit mnoho významných budov: Hlavní nádraží bylo rozsáhle rekonstruováno, nádraží Praha-Těšnov nebo Česká dětská nemocnice na Karlově byly zbourány úplně.

Pohled na nádraží Těšnov, 1973
Přejezd u Florence, 1978, zdroj: Archiv hl. m. Prahy, foto: Jana Pertáková.
Přemostění Těšnova a Masarykova nádraží v letech 1974-78

Magistrála vytvořila novodobé hradby odřezávající historické centrum od Karlína, Žižkova a Vinohrad. Prostor je nepřívětivý, podřízený automobilové dopravě. Ani fakt, že například jen na náměstí I. P. Pavlova denně magistrálu přechází více než 20 000 chodců a že prochází historickou a hodnotnou částí města, nepomohl tento prostor za posledních 30 let polidštit.